úterý 13. prosince 2016

Jaroslava: splněný sen


Rychle vybíhám schody. Buší mi srdce. Mám zpoždění, za které výjimečně nemůžu sama. Běžím totiž z Purkyňovi (takže do Lucerny to je kousíček, ale když máte zpoždění, tak každý metr se bohužel negativně počítá) z castingu na reklamu. Bylo tam samozřejmě narváno. Dveře mi otevírá sama návrhářka. Tak teď to přijde. Je srpen 2013 a před pár dny mi přišla smska, že  Jaroslava Procházková hledá ještě 2 modelky pro svoji přehlídku. To je ta chvíle! Probleskne mi v hlavě. Začne si psát do diáře moje jméno, výšku, míry (do háje, zase jsem za buřtíka... říkám, že mám 92 cm přes zadek s výrazem v očích, že to je v podstatě rovných 90 cm a v duchu si přiznávám, že 93 cm budu mít spíš a pak se zase chválím, protože jsem před časem měla 95 cm... dneska mám kolem 89 cm pro představu), telefon. Povídáme si o práci, jaké mám zkušenosti, jestli už jsem byla v zahraničí a tak. Vyfotí si mě. Loučíme se s tím, že se mi v průběhu týdne ozve. Odcházím smutná. Viděla jsem přeci jaké holky přišly, mají mnohem lepší míry než já. A opět jsem nebyla ušetřena ani poznámky na svoje stehna... jo mám trochu větší zadek, vím. Bookerka mi to pravidelně připomíná.

Následující týden mi volá Lenka, asistentka Jarky, že mě teda vybrali na přehlídku (radostí skáču!!! Ono to vážně i přes ty moje rozměry vyšlo :-) ) a kdy můžu na fitting. Na něj opět dorážím se zpožděním, protože vyšla i ta reklama, resp. byla jsem pozvaná na callback (2. kolo)... o tom, jak probíhal a co se mi podařilo vám můžu vyprávět jindy.

Vrátím se teď, ale o dva roky zpátky. Je jaro 2011 a já hledám vchod do divadla Rokoko. Samozřejmě stojím úplně jinde. Bloudím a je mi zle. Mám antibiotika. Zabloudím až pod visícího koně v Lucerně. Před sebou uvidím v nádherných prostorách (já tu Lucernu prostě miluju :-) ) obchod Jaroslava. Na chvíli se zastavím a zasním se. Tak pro tuhle návrhářku bych si přála jednou fotit. Vyslovím toto přání ve své hlavě. Ale vzhledem k tomu, kdo na těch fotkách je (tyhle holky chodí zahraniční fashion weeky atd.), tak jsou moje šance skutečně minimální, spíš nulové. Bylo by to ale krásné, moc bych si něco takového přála.

Jsem po ošklivé hádce, resp. tu hádku přeruší můj vyzvánějící telefon. Volá Jarka. "Měla by si příští víkend čas na nafocení mojí podzim/zima kolekce?" Zeptám se mě a domluvíme se spolu, že k ní zaskočím na fitting. Rozbuší se mi srdce, troufla bych si říct, že minimálně stejně jako před 2 lety, je totiž leden 2015 a tohle je můj úplně poslední (čtvrtý) dosud ještě nesplněný modelkovský sen. Tento jediný zbývá (jedním z nich bylo třeba fotit se Standou Merhoutem... splněno a byl to taky pořádný zážitek :-)) ). Opět podle obsahu v diáři vidím, že nejsem bohužel jediná, kdo tu byl. Ach jo, vždyť jsem tak blízko ke svému snu! Za pár dní mi volá Lenka, že to klaplo a o víkendu fotíme. Jupíííííííííííí!!!!! Je to tady!! Až těsně před oficiálním představením kolekce (na podzim 2015) tohle moje malé tajemství Jarce říkám. A pokud si prolistujete blog, tak si můžete také všimnout, že právě na konci ledna 2015 (zhruba 14 dní po nafocení kolekce) zakládám i tento blog. V mezičase jsem také oslavila i svoje narozeniny.

Jarka se pro mě za ty 4 roky, co pro ní předvádím stala víc než jen tou návrhářkou, pro kterou občas jdu nějakou tu přehlídku. Díky ní jsem se naučila nosit červenou rtěnku a klobouky. Zjistila jsem, že úplet není jen šála, čepice či rukavice, ale že úplet může vypadat i sexy a cool na dvacetiletý holce (což vám ukážu v příštím článku). Taky, že je potřeba mít ostré lokty. Loni na podzim mě oblékala na MBPFW... a ano byla jsem kolikrát víc středem pozornosti, než ty profláklé blogerky v černé a černé (na druhou stranu každého věc v čem chodí). Jarka se pro mě stala takovou další mamkou, člověkem, který pro mě moc znamená a na něhož dám. Takže je mi obrovskou ctí, že jsme se posunuly o krůček dál a domluvily se spolu i na spolupráci v rámci blogu :-).

V příštím článku vám poví něco více o nové kolekci. Co se mi na ní líbí, ale také, co mě baví na jednotlivých kolekcích dlouhodobě. Nechtěla jsem vám zase přefotit celou její aktuální kolekci a tak jsme spolu vybrali pár kousku a nakombinovaly je s oblečením, které běžně nosím i v pro mě typickém stylu. A focením se oslavila i svým způsobem svůj svátek :-).






























Oba kabáty & top & tunika: Jaroslava

Brzy na viděnou v příštím článku!
Vaše Baru

Za fotky děkuji Michalovi V. Křepelovi.

P.S.: tady je odkaz na zmíněnou kolekci podzim/zima 2015 a fotka z úplně první přehlídky, kterou jsem pro Jarku šla :-).



2 komentáře: